Některé ekonomické ukazatele signalizují blížící se finanční krizi. Cílem článku je upozornit na faktory, které mají tendenci vést ke krizím, a smyslu tvorby rezerv na horší časy.
Tento text volně navazuje na článek o hospodářském růstu s názvem Chiméra neustálého hospodářského růstu. Prostým zamyšlením se nad ekonomickými údaji a naším spotřebitelským chováním úvaha končí finanční krizí v roce 2018. Cílem tohoto článku není kohokoli strašit, se stoprocentní pravděpodobností něco předpovědět, ale upozornit na faktory, které mají tendenci vést ke krizím a že má smysl vytvářet rezervy na horší časy, tak abychom dopady jakékoli krize mohli významně snížit, ideálně z ní vytvořit další příležitost se stát jako lidstvo lepšími a poučenějšími.
Krize je přirozenou součástí hospodářského cyklu. Má mít vlastně jakýsi očistný charakter, který odstraní, co již není konkurenceschopné, dlouhodobě udržitelné a efektivní. Logicky by tedy nemělo být krizím bráněno a obavy z nich bychom pak mohli považovat za zbytečné. Nicméně krize s sebou přináší i negativní efekty, které vnímáme daleko citlivěji. Je ohrožován náš životní standard, přicházíme o práci, můžeme skončit v těžké finanční situaci, která může ústit až ve fatální zdravotní problémy. Pak dává smysl hledat opatření, která mohou krizi zabránit, popřípadě ji výrazně zmírnit. Tady se ovšem dostáváme do střetu s tím, co je přirozené, versus co je chtěné. Na každou krizi se ale můžeme připravit a právě v obdobích, kdy se všeobecně daří, tvořit rezervy. Ovšem situace je jiná a dostáváme se tak opět na začátek, a to k našim emocím. Ty už ale nechme stranou, bylo o nich řečeno dost ve výše zmiňovaném článku.
Zažíváme období mimořádně nízkých úrokových sazeb a levných komodit. Levné suroviny mohou vyhovovat ekonomikám, které jsou výrobně orientované, nicméně tím více jsou pak ohroženy ty, které spíše čerpají z turismu. Není tedy náhodou, že právě jihoevropské státy jsou výrazně předlužené a citlivé na ekonomické výkyvy. Okamžik levných peněz a zdrojů by měl být pro ekonomiku stimulační. Bohužel, další data ukáží, že se nepodařilo ekonomiku do stavu zdraví navrátit. Pokud by v tomto okamžiku zasáhla krize, pak by její účinky byly patrně výrazněji devastující, než ve srovnání s rokem 2008 (kdy byla situace opačná). Strategií USA, a s výrazným zpožděním i EU, bylo, se uvolněním měnové politiky a investicemi dostat co nejrychleji z krize. Mimořádné kvantitativní uvolňování peněz a sazby na historických minimech, pomohly k rychlejšímu úniku z krize v roce 2008 (pomineme-li politiku ČR, která svými opatřeními její délku prodloužila). Finančními steroidy napumpované ekonomiky se však nedokázaly zotavit do plné síly, ale pouze zpovzdálí se jako zdravé jevily. Přetrvávající strach z deflace držel a drží sazby stále nízko a ani FED nemá odvahu za současných podmínek je zvýšit. Je to bezprecedentní stav, kdy jsou nástroje měnové politiky téměř vyčerpány. Samozřejmě nízké úrokové sazby vedly k tomu, že volné prostředky instituce a soukromí investoři raději investovali do akcií, než do bonitních dluhopisů, jejichž ceny jsou už tak vysoké a přenášejí dokonce i záporné výnosy. Vlastně nastala situace, kdy jen investice do rizikových aktiv, jako jsou např. akcie, mohou přinést rozumný výnos. Přesun peněžních prostředků do akcií ale způsobil přenos inflace právě do těchto titulů a začal nafukovat další bublinu.
V roce 2018 má vstoupit v platnost několik pravidel, která velmi pravděpodobně omezí možnosti získávání úvěrů. Jedná se o regulatorní opatření bankovního sektoru dle Basel III. Mezi dvě zásadní můžeme začlenit pákový poměr a další omezení, která vyžadují sjednocení interních opatření k posuzování rizik, a tedy nutí banky ke zpřísnění nároků na bonitu klientů. Banky pak budou muset zhodnotit celé své klientské portfolio na základě standardů stanovených Basilejskou komisí. Budou mít tendence půjčovat peníze více zavedeným a velkým podnikům, tedy pro menší firmy bude obtížnější získat finanční prostředky na úvěr. Ukazatel NSFR má zajistit, že banka bude financovat svá aktiva dostatečným množstvím stabilních zdrojů. Požadavky na banky přinesou snížení jejich zisků, které by mohlo vést k tomu, že budou hledat možnosti k jejich udržení, a to formou zdražení úvěrů a navýšením poplatků za služby. Tato omezení mohou způsobit nedostatek finančních prostředků firmám, které velmi často využívají úvěrů k financování svého provozu a investic. Tedy lze očekávat jejich finanční potíže, popřípadě krachy, snížení množství pracovních míst a související propouštění. Stále se ale pohybujeme v globálním měřítku, nehledě na zdraví českých bank, ekonomický růst a relativně nízkou nezaměstnanost. Jako silně proexportní ekonomika jsme mimořádně závislí na globální ekonomice, tedy naše současné pozitivní podmínky v podstatě nehrají žádnou roli ve vztahu ke světu a případnému zmírnění nebo zamezení importu finanční krize k nám. Je pravděpodobné, že případná krize v roce 2018 bude mít stejně nepříjemně překvapivé účinky, jako v roce 2008, ne-li horší.
Následující grafy ukazují data z americké ekonomiky. Šedé části znázorňují období uplynulých krizí. Indikátor MZM přináší informaci o množství likvidních peněz v ekonomice, Wilshire 5000 FCPI je široce používaným benchmarkem pro akciový trh v USA a NCL zobrazuje procentuální vývoj nesplácených komerčních úvěrů s 90denní a delší dobou po splatnosti. Od roku 1982, kdy poklesly úrokové sazby a podařilo se ukočírovat inflaci, začaly zisky podniků stoupat a stejně tak zájem investorů o akcie. Díky nízkým úrokovým sazbám se zdálo, že jediným možným východiskem pro zhodnocení peněz je investování do akcí. V řadě směrů příznivá devadesátá léta začala nafukovat první bublinu. Nebyli jsme ostražití a množství nesplácených úvěrů začalo nabývat. Naše současná situace se zdá být analogická. Volné prostředky se přesunuly do akcií, a tím jejich hodnoty vytlačily vzhůru. Čím výše ovšem míří, o to pak strmější a hlubší může být jejich pád. Nebylo by překvapivé, kdyby se pohyboval kolem 40 a více procent.
Poznámka: Následující zobrazený graf je ze stran oříznutý. Je to to dáno naprogramováním celého webu (nyní řeším s programátorem). Pro zobrazení celého grafu si klikněte na tlačítko pod grafem.
Nonperforming Commercial Loans to Commercial Loans
Další graf ukazuje, jak se mění poměr korporátních výnosů po zdanění (CPAT) ve vztahu k hrubému domácímu produktu (GDP). Samostatná křivka GDP ilustruje jeho vývoj. Můžeme pozorovat, že výnosy firem se snižují, a to navzdory rostoucí nabídce peněz a nízkým úrokovým sazbám. Stimulační faktory již nemají svůj účinek a vytváří se podmínky pro další krizi.
Poznámka: Následující zobrazený graf je ze stran oříznutý. Je to to dáno naprogramováním celého webu (nyní řeším s programátorem). Pro zobrazení celého grafu si klikněte na tlačítko pod grafem.
Corporate Profits After Tax
NFCI index dalšího grafu poskytuje informaci o finančních podmínkách v USA na peněžním, dluhovém a kapitálovém trhu, tradičním a „šedém“ bankovním systému. Pozitivní hodnoty popisují striktnější podmínky trhu než je průměr, negativní pak rozvolnění těchto podmínek; zachycuje změny v rizicích finančního sektoru. Zvyšující se riziko, přísnější úvěrové podmínky a klesající pákový efekt jdou ruku v ruce se zpřísněním finančních podmínek. Není náhodou si povšimnout souvislosti s již uvedeným textem o Basel III.
Poznámka: Následující zobrazený graf je ze stran oříznutý. Je to to dáno naprogramováním celého webu (nyní řeším s programátorem). Pro zobrazení celého grafu si klikněte na tlačítko pod grafem.
Chicago Fed National Financial Conditions Credit Subindex
Na základě uvedených dat lze předpokládat, že finanční krize v roce 2018 bude v plném proudu. Již nyní lze spatřovat signály ochlazení světové ekonomiky, která se velmi pravděpodobnou recesí v roce 2017 začne do krize propadat. Nebude se však jednat o konec světa, ale o novou zkušenost, kterou jsme ještě díky současným podmínkám na trzích neměli možnost zažít.
Na závěr lze říci jen tolik, že ať už finanční krize v roce 2018 bude či nebude, rozhodně se nacházíme v ekonomickém období, které není radno podceňovat a tvorba alespoň finančních rezerv, a to těch rychle dostupných, je zcela na místě. Nenechme se nemile překvapit, protože odpovědnost za své rozhodování neseme v konečném důsledku každý sám.
K tomuto článku můžete vést diskusi na mém facebookovém profilu @davidkuceracz. Za její věcnost a racionálnost, jež nás mohou vzájemně obohatit, každému předem děkuji.
Publikováno: 20.08.2016
před měsícem
Objevte, jak dětský účet od Partners Banky pomáhá rodičům rozvíjet finanční gramotnost u dětí. Díky funkcím jako úkoly a odměny se děti učí hospodařit s penězi hravou formou. Přečtěte si…
před 2 měsíci
"David Kučera na FinTagu upozorňuje na alarmující stav státního rozpočtu. Ministr Stanjura přiznal, že má v rezervě pouhou jednu miliardu korun, což je v kontextu aktuálních povodní…
před 3 měsíci
David Kučera na iDnes komentuje, že by rodiče měli s výdaji spojenými se začátkem školního roku počítat a ideálně si odkládat peníze stranou již několik měsíců předem. Dále dodává, že pokud…