Co přinese a co odnese rok 2013? (21. leden 2013)

Úvod

Podobně jako v roce 2011, tak i celý minulý rok jsme mohli v médiích sledovat přestřelky politiků na téma úspor ve státním rozpočtu a hledání dalších zdrojů, které by jej doplnily. Už se to zdá jako ohraná písnička, která už nikoho nebaví a ekonomika stále strádá. To, že zvyšování DPH či dalších daní nebude mít růstový stimul, už si uvědomuje řada občanů i bez ekonomického vzdělání. Jsme však na společné lodi s dalšími státy EU, která zrovna nezaznamenala kladné body při řešení dluhové problematiky eurozóny a USA rovněž svou politikou směle míří k útesům. Tedy podívejme se, co nás čeká v roce 2013 v naší zemi zaslíbené, v národní písni toliko opěvované, co nám přinese situace v EU a jaký „recept“ mají v USA.

Článek

Na uvítanou do nového roku 2013 jsme od našich politiků dostali navýšení daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod u obou sazeb, tedy nižší sazba DPH činí 15 % a vyšší 21 %. Je to již další navýšení za poměrně krátkou dobu – výrazné proběhlo s počátkem roku 2012 u nižší sazby DPH, a to z 10 % na 14 %. Mimo to nás i prezident Václav Klaus obdaroval, aby snad národu bylo lépe, a sice amnestií, kterou jen v nejčernějších snech někdo předpokládal, nicméně ani ti s nejbujnější fantazií by těžko stvořili něco takového jako abolici, která visí na amnestii jako zanícený apendix. Abolice je pojmem trestního práva, jež je výsadou hlavy státu, a znamená, že při jejím využití vznikne nepřípustnost trestního stíhání. Tato byla uplatněna na případy, kdy trestní řízení nebylo uzavřeno do 8 let od svého zahájení, což umožnilo ukončení řízení u významných finančních deliktů. Rozhodnutí svým podpisem (kontrasignací) podpořil i premiér Petr Nečas. Vládou zajištěná „prorůstová“ opatření způsobila, že došlo ke zvýšení cen potravin, nealkoholických nápojů, léků, vody, tepla, ve stavebnictví, hromadné dopravy atd. EU nechtěla zůstat pozadu, proto přesunula ze snížené sazby DPH zdravotnické prostředky a dětské pleny, což o 6 % zvýšilo jejich ceny. Můžeme pokračovat dále, vývoj hrubého domácího produktu v meziročním srovnání je -1,3 %, růst průměrného indexu spotřebitelských cen pak na úrovni 3,3 % (resp. tolik činí inflace, která znehodnocuje naše úspory, za něž si koupíme opět méně) a zároveň vzrostla nezaměstnanost na 9,4 %. Tyto a další indikátory zatím nehovoří pro pozitivní vývoj situace v ČR. Kdy můžeme očekávat alespoň mírný obrat k lepšímu? Určitě ne dříve, než ve druhé polovině roku 2013, přičemž významný vliv na vývoj u nás bude mít i situace v EU, která je rovněž neutěšená.

K tomu všemu se přidala zmatená důchodová reforma. Proč zmatená? Neboť zavádí řadu nových pojmů, ve kterých se občané v drtivé většině vůbec neorientují, a při nedůvěře, kterou díky různým desinformacím k tomuto počinu chovají, bude těžko pozitivně přijímána, a to má zachránit náš hroutící se důchodový systém. Startuje tedy tolik diskutovaný II. pilíř důchodové reformy, který umožňuje dobrovolně vstoupivším účastníkům si převést 3 % ze sociálního pojištění na soukromé důchodové spoření (dle přesného označení) a další 2 % z vlastních zdrojů. Obecně lze tento pilíř doporučit občanům, kteří mají průměrné a vyšší příjmy a čeká je odchod do důchodu minimálně za 25 let, přičemž zvolí alespoň vyváženou investiční strategii. Právě těchto nyní ekonomicky aktivních občanů se nejvíce dotkne nepříznivý demografický vývoj vlivem postupného stárnutí obyvatelstva, díky němuž se stává současný průběžný systém dlouhodobě neudržitelným. K zásadní změně došlo i v případě III. pilíře, kdy současné penzijní připojištění bude součástí tzv. transformovaných fondů, a nelze jej již sjednat, a nově nastupuje doplňkové penzijní spoření (dle přesného označení) účastnických fondů penzijních společností. To je již parametricky odlišné od penzijního připojištění: např. bez garance nezáporného výnosu (účastník si volí některou z nabízených investičních strategií), bez možnosti sjednání výsluhové penze (po 15 letech umožňovala výběr 50 % naspořených prostředků včetně státní podpory) a výběr prostředků je možný ve věku odchodu do starobního důchodu definovaném státem. Výhodou je možnost volby investiční strategie, která umožňuje získání vyšších, nadinflačních výnosů za podstoupení vyššího rizika, které se s rostoucí délkou spoření relativně snižuje.

A protože už skutečně není kde brát, uchýlil se stát k zavedení tzv. „solidární“ daně pro bohaté, i přestože toto nebylo součástí jeho předvolební rétoriky. Solidární daň se týká všech, jejichž příjmy jsou více jak čtyřnásobné než průměrná mzda, tedy cca 90 900 Kč měsíčně. Z části příjmu převyšující tuto hodnotu musí každý takovýto zaměstnanec nebo podnikatel odvést 7% daň. Toto dočasné opatření do roku 2015 by se mělo dotknout přibližně 80 000 lidí. Mimo to byl zrušen, opět na stejné přechodné období, strop pro výpočet zdravotního pojištění, které činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Aby bylo vybráno ještě trochu více, zvyšují se minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro OSVČ, a to z 1 836 Kč na 1 890 Kč u sociálního pojištění a z 1 697 Kč na 1 748 Kč u zdravotního pojištění.

Odhlédneme-li od situace v ČR, pak zjišťujeme, že ani EU nemá své problémy vyřešeny. Občasné záchvěvy optimismu finančních trhů nad nestrategickými výjevy evropských politiků nás mají ubezpečit o zvládání situace v eurozóně a blýskání se na lepší časy. Pokud se však eurozóna nevypořádá s předlužeností některých zemí tím, že na ně přenese plnou zodpovědnost za svou ekonomickou situaci, tj. odloučením od společné měny a ukončením přílivu ničím nekrytých peněz, pak sama bude bojovat o přežití. Právě plné přijetí odpovědnosti pomůže onu ekonomiku očistit od neefektivit, jež tam nepatří a povzbudí resuscitaci systému. To, že se problémy netýkají pouze EU, je zřejmé i z politiky USA. Americké HDP roste na základě ekonomických podnětů, které způsobují, že se federální vláda zadlužuje každý den o cca 4 miliardy dolarů a Federální rezervní systém (Fed) tlačí do ekonomiky dalších 85 mld. dolarů měsíčně. Co že to s pomocí využití selského rozumu znamená? Další enormní zadlužování USA, přičemž již koncem roku dosáhlo dluhového stropu schváleného zadlužení ve výši 16,4 biliónu dolarů. Nebude šetřit jen ČR, ale bude muset i USA, a to formou ukončení programu daňových úlev, zvýšením přímých daní a poklesem mandatorních výdajů (resp. prostředků, které musí vláda vynaložit ze zákona). Řešení je zatím jen kompromisní a nepatrné: daňová zátěž se zvýší jen malému procentu Američanů, a jak jinak než těm s nejvyššími příjmy. I v USA se bojí rasantně zasáhnout – není to populární a snižuje to politické preference. Co se však bude dít, pokud to USA nezvládne? Kdo ji zachrání? Čína?

Pro rok 2013 tedy rozhodně nezapomínejme na tvorbu úspor, nyní zejm. těch krátkodobých, které by měly činit alespoň rezervu ve výši 6měsíčních nezbytných výdajů. Rezerva nám poslouží při ztrátě zaměstnání, snížení mzdy vlivem nemoci či špatné ekonomické situace zaměstnavatele, a to zejm. pokud máme hypotéku, nebo jiné úvěrové produkty.

Otázky a odpovědi

Na co si dát pozor při sjednávání II. důchodového pilíře?

II. důchodový pilíř není bohužel vhodný pro všechny občany, proto je velmi důležité mít dostatek informací k definitivnímu rozhodnutí se pro účast v této formě důchodového spoření, neboť vystoupit již není možné. Obecně nelze doporučit vstup do II. pilíře, pokud platí tyto podmínky: věk více jak 60 let, nebo více jak 50 let a hrubý měsíční příjem nižší než 50 000 Kč, nebo více jak 40 let a hrubý příjem nižší než 35 000 Kč, nebo více jak 30 let a hrubý příjem nižší než 20 000 Kč, nebo věk méně jak 30 let vzhledem ke krátké pracovní historii. Pro poradu vyhledejte odborníka, který vám poskytne konzultaci ohledně řešení přípravy na důchod a vhodnosti vstupu do II. důchodového pilíře. K tomuto účelu musí mít nejen osvědčení o absolvování e-learningového kursu v rozsahu požadavků na odbornou způsobilost, ale i certifikát o absolvování zkoušky odborné způsobilosti (dle zákona č. 429/2011 Sb.). Jaký je v tom rozdíl? V prvním případě takové osvědčení může získat kdokoli, kdo splňuje požadavky zákona a absolvoval e-learningový test, tj. i s případnou cizí pomocí. Ve druhém případě se jedná o zkoušku dohlíženou ČNB a provedenou akreditovanou organizací (v ČR jsou prozatím dvě). Zkouška prověřuje individuální znalosti související legislativy a z oblasti investic, obsahuje také praktické početní dovednosti, což vcelku dobře reguluje neodborné zprostředkovatele. Bohužel, zkouška je povinná až od 1. 6. 2013, tedy do tohoto okamžiku může sjednávat důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření i člověk nemající prokazatelně ani základní povědomí o těchto principech tvorby úspor na stáří.

Je důchodové pojištění lepší alternativou II. nebo III. důchodového pilíře?

„Chytré“ pojišťovny a ještě „chytřejší“ pojišťovací agenti přišli s nápadem, že přece jen bude lépe nabídnout nějakou alternativu k současné důchodové reformě, a zejména potom k tolik opovrhovanému II. důchodovému pilíři. I tedy onou alternativou má být důchodové pojištění (dále jen DP), které s tímto názvem a obdobnou konstrukcí kapitálovému životnímu pojištění již existuje dlouhá léta. Jeho problémem však je, že výhodnost tohoto produktu při současné výši garantované technické úrokové míry 2,5 % p.a. (před odečtením nákladů na uzavření smlouvy a její správu) existuje snad ve jen ve vztahu k pojišťovnám a jejich distribučním sítím. První znakem nevýhodnosti pro klienty je výše provize, která není nijak regulována a dosahuje až desetitisíců korun, naopak odměna za zprostředkování II. či III. pilíře (tj. důchodového spoření či doplňkového penzijní spoření) činí maximálně 3,5 % z průměrné mzdy, tedy cca 860 Kč. Dalším znakem je vstupní poplatek, který se zpravidla pohybuje u smluv DP ve výši až dvou ročních plateb, zatímco u obou forem spoření je nulový! Dále poplatek za správu DP rovněž není zákonem nikterak regulován a může být kdykoli navýšen – zpravidla se pohybuje kolem 2 %, naopak u důchodového fondu II. pilíře je omezen maximálně na 0,6 % ročně a u III. pilíře účastnického fondu pak na 0,8 %. Rozdíl v naspořených částkách při spoření formou DP a II. či III. důchodového pilíře může činit na dlouhodobém horizontu až statisíce korun v neprospěch DP. Důchodové pojištění tedy není vhodnou formou spoření na stáří, proto se nenechte poblouznit argumenty pojišťoven a jejich dobře promyšlenými reklamními kampaněmi.

Jak se neztratit v terminologii důchodového systému?

Ačkoli se používané termíny v rámci reformovaného důchodového systému zdají být matoucí, lze si jednoduše pomoci. I. důchodový pilíř představuje tzv. průběžný důchodový systém, tj. ten, ze kterého jediného byly doposud státem vypláceny starobní důchody, II. pilíř tvoří důchodové spoření, které je provázáno s I. pilířem, z něhož odcházejí do II. pilíře 3 % a další 2 % procenta si vkládají účastníci sami. První dva pilíře se tedy týkají důchodů, proto nesou ve svém názvu slovo „důchodový“.  III. pilíř je tzv. doplňkové penzijní spoření a zahrnuje v sobě původní formu spoření, tj. penzijní připojištění nyní v transformovaných fondech (s možností sjednat do 30. 11. 2012), a novou formu spoření (sjednatelnou od 1. 1. 2013), tedy penzijní spoření účastnických fondů. Obě tyto formy III. pilíře nesou ve svém názvu slovo „penzijní“. Poslední formou, kterou se snaží nabízet pojišťovny jako alternativu již uvedenému, je důchodové pojištění, které není součástí žádného oficiálního důchodového pilíře, proto jej opovážlivě zařazují do tzv. IV. pilíře, což je zavádějící.

Poznámky a související odkazy

Tento text byl rovněž publikován v měsíčníku Furt v pohodě, ročník VIII, vydání 55, leden 2013 společnosti MindSoft, s.r.o. Měsíčník o tom, jak si udržovat pohodu v pěti základních oblastech života: v práci, v penězích, ve vztazích, ve zdraví a osobním růstu.

Zdroj: Níže uvedený odkaz byl použit jako informační zdroj pro tento článek.

Wikipedie: Abolice